Báseň- Medvídek

26. března 2014 v 16:36 |  Básničky
Medvídek
Plyšoví medvídek sedící v rožku,
Smutně se kouká, už nemá nožku.
Peříčka, která jeho tělo tvoří,
Létají všude, některá shoří.
Jiná si letí dál a dál,
medvídka nechají v smutný sál.
Očka hnědá jako podzimní listí,
slzami smutku lesknou se,
už je tam sám, jen jedno pírko,
ve vzduchu před ním nese se.
Najednou hromy, blesky, fujavice,
není naděje, už nikdy více.
Blíží se to víc a víc,
medvídek ztrácí svůj jemný plyš.
Bouch sem, bouch tam, ručka není,
smích, pláč, vzduch se strachem plní.
Pak najednou ticho, tma,
bouře odchází, zase je sám.
Jen hromádka plyše a peří,
uprostřed místnosti potichu leží.
A hnědá očka, co slzy netají,
koukají na nebe a pomoc hledají.
Snad se ta bouře už nikdy nevrátí,
ty špatné děti, co hračky zatratí.

Calla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama