Diskusní články- Sebepoškozování

26. března 2014 v 15:39 |  Diskusní články
Ahojky. Tak dneska jsem tady s prvním článkem k Diskusním článkům. Vybrala jsem téma Sebepoškozování. Já vím, já vím. Tohle téma už je tolikrát rozebírané, že je to až hrozné. Ale já si myslím, že je stále co napsat a nějak se vyjádřit. No... Nebudu tady více okecávat a rovnou se na to vrhnu. :)

Více v celém článku.

Vím, že tohle téma je omýváno stále a stále dokola. Lidé píší, co jim to umožňuje, jestli je dobře nebo špatně, že to někdo dělá atd. Ale já jsem se dneska rozhodla napsat o tom, PROČ.
Jako první důvod, který mi přijde na mysl je zkouška. Asi to zní divně, ale je to tak. Spousta lidí se pořezalo(a je jedno jestli žiletkou, kružítkem, nožem nebo já nevím čím) jenom pro to, že si to chtělo zkusit. Chtěli si zažít, jaké to je, když se říznete. Už nemůžu posoudit co z toho měli. Jestli jim to něco dalo, ale myslím si, že ne. Nechápu, proč by se někdo pořezal jenom pro to, že se mu chtělo. :/ Proč by to někdo dělal?!
Další důvod, který mě napadl, byla šikana. Je jedno, jestli normální šikana nebo kyberšikana. Jestli dlouhodobá nebo krátkodobá. Jestli každodenní nebo občas. Je to úplně jedno. Šikana je šikana. Ubírá nám sílu, ubírá nám sebevědomí a ubírá nám život. Šikana je dost velký důvod k tomu, aby se někdo řezal. Ale i přes to se ptám: Proč?
Dalším důvodem je trest. Každý z nás je nějaký. Jsme malý, nebo velcí. Tlustí nebo hubení. Máme krásnou nebo problematickou pleť. Máme brýle nebo ne. Každý jsme jiný. Jenže někteří lidé si o sobě myslí, že jsou špatní. Všechno na nich je špatné. Vzhled, chování, známky, rodina. Všechno je špatné a oni si myslí, že za všechno můžou právě oni. A tak se trestají. Trestají se za všechno, co udělají špatně. Či-li téměř za vše. Ale proč?
Už nechci začínat slovem další, ale budu muset. Takže další důvod jsou podle mě problémy. Tenhle ten důvod je podle mě největším důvodem, proč se někdo sebepoškozuje. Je jedno jaké ty problémy jsou. Jestli jde o onu šikanu nebo jde o hádky v rodině nebo o domácí násilí nebo o přátele nebo o nějaké panické záchvaty nebo o alkoholismus nebo já nevím o co všechno. Všechno to jsou velké problémy. A věřte mi, že já si toho v životě zažila opravdu hodně. Neměla jsem lehké dětství a nemám lehký život ani teď. Zažila jsem to, co by jiní možná nezvládli. A vím, co to znamená mít OPRAVDU VELKÉ problémy. Chápu, že je to těžké zvládnout. Nemůžu říct, které problémy jsou větší a které menší. Nejde to. Pro každého, co nějaké problémy má (omlouvám se za tolikrát použité slovo problémy) jsou obří. Nemůžu to posuzovat. Ani bych to neudělala.
Teď bych chtěla odpověď na onu otázku PROČ? Proč to lidé dělají? Ano, napsala jsem důvody, ale pořád to není dostatečná odpověď. Dle mého názoru je celkem jednoduché vysvětlení, proč. Jsou tři druhy lidí. Silní, slabí a ti, kteří jsou mezi tím. Silní lidé mají hordu problémů a dokáží je řešit. Nepodlehnou jim a dokáží se jim postavit do cesty. Ať to stojí, co to stojí, nevzdávají to a neutíkají před problémy. Slabí lidé jsou podle mě ti, kteří to nezvládají. Pomalu, ale jistě vzdávají svůj boj s problémy a k tomu patří i sebepoškozování. Aniž by jste si to uvědomovali, snižujete sami sobě sebevědomí. A to, že se pořežete, nic nevyřeší. Utečete od problémů. A to podle mě dělají slabí lidé. A pak je tady ta třetí vrstva lidí. Ti, co jsou mezi tímhle vším. Tam podle mě patřím i já. Nemůžu říct, že jsem silný člověk, protože to není pravda. Neodkžu neustále stát v cestě svý problémům. le na druhou stranu před nimi neutíkám. Snažím se je řešit. Ale někdy to nejd. Jenže se snažím a nevzdávám se. tom je ten zásadní rozdí mezi středními lidmi a slabími lidmi.
A teď už jsem se dostala ke konci tohoto článku a společně s tím i k mému názoru na tohle téma. Myslím si, že už Vám můj názor došel. Ale i přes to ho napíši. Nemyslím si, že je dobré, když se lidésebepoškozují. Zajímalo by mě, co to vyřeší? Na chvíli vás to odprostí od problémů, ale až ta chvíle pomine, objevíte se zpátky v přítonosti. V bolestivé přítomnosti. Není lepší ty problémy řešit než před nimi utíkat? A nebo... Pokud se opravdu potřebujete nějak odreagovat... Vypadnout z tohohle světa.. Nebo vypadnout z domu... Tak běžte ven! Zaběhejte si, jezděte na kole, v zimě běžte třeba fotit. Nebo pokud neradi chodíte ven, tak si doma pusťte písničky do uší, čtěte si, zpívejte, tančete, pište nebo já nevím co Vás baví! Ale prosím Vás... Neřežte se. Zanechá to jizvy ne jen na vašem těle ale i na duši. Myslíte si, že když se budete řezat, zbaví vás to problémů? Tak já vám něco řeknu. Nezbaví. Bude to jenom ještě další velká přítěž ve vašem životě. A věřte mi, že když se toho budete chtít zbavit, nebude to jednoduché. Postupem času, jak jizvy budou přibývat, bude to jako závislost. A nikdo z vás určitě nechce, aby se stal závislým, nebo ano?
A teď je řada na Vás. Co si o tomhle tématu myslíte? Souhlasíte semnou nebo jste proti mě? Řežete se i Vy? (Na to odpovídat samozřejmě nemusíte. Je to docela osobní věc)
PS: Omlouvám se za chyby. Jak v čárkách, tak v y/i a taky v nějakých chybějící písmenkách. :D Psala jsem to všechno z mých pocitů a nekoukala na chyby. :D

Calla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama