Jediná bez přání- 14. Kapitola

26. března 2014 v 16:11 |  Jediná bez přání


14. Kapitola
" Reite!" křikl někdo. Neochotně zvedl hlavu a s úšklebkem řekl.
" Co je?"
" Někdo je v lese u domů!"
" Tak se ho zbavte." Opět se pohodlně opřel o studnu.
" Je to člověk!" křikl zase někdo. Tentokrát se Reit rychle vyšvihl na nohy. Postavila jsem a taky, ale on zavrtěl hlavou.
" Ty počkej tady."
" Já tady nebudu čekat. Jdu s tebou." Řekla jsem rozhodně.
" Arryn, asi to nebude moc pěkná podívaná." Dala jsem si ruce v bok a podívala se na něj pohledem typu: A to si myslíš, že mi to vadí?Potichu vzdychl.
" Fajn. Tak pojď." Usmála jsem se a chytila jej za ruku. Na okamžik zaváhal, ale poté mi prsty stiskl stejně jako já jemu.
Čím více jsme se k lesu blížili, tím přibývalo ozbrojených kluků a ubývalo dívek. A jakmile jsme zašli hlouběji do lesa, zbyla jsem jediná zástupkyně ženského rodu. Asi to vážně nebude taková sranda. Já tady prostě musela lozit! Bože! Okřikla jsem se v duchu a ušklíbla se.
Prodírali jsme se mezi větvemi a křovím. Zrovna plynulá nebo nehlučná chůze to nebyla. Jestli tohle ten člověk neuslyší, tak musí být hluchý.
" Tady." Zašeptal Timer. Ani jsem si jej nevšimla. Až teď. Usmála jsem se na něj a kývla na pozdrav. Kývnutí mi oplatil, ale na obličeji měl stále nic neříkající výraz. Podívala jsem se směrem, který ukazoval. U stromu byla nastražena nějaká past. I když jsem nebyla nějaký odborník, poznala jsem, že je rozbitá. Tak dobře. Nevyznala jsem se v pastích vůbec, ale když tomu trčí pružina, má to přetržené lano a je to rezavé, tak předpokládám, že to fungovat nebude.
" Dávejte si bacha. Budou určitě ozbrojený." Řekl z ničeho nic Reit. Nechápavě jsem na něj pohlédla.
" Oni? Já myslela, že je tady jeden člověk?"
" Nikdy není jenom jeden. Vždycky je to celá skupina." Zamračila jsem se.
" Já byla sama." Odvětila jsem.
" Ty jsi výjimka." Usmál se a vtiskl mi rychlí polibek. Po těle se mi rozlilo příjemné teplo a moje ústa se stočila do úsměvu.
" Nesahej na mě!" vykřikl někdo. Leknutím jsem nadskočila a prudce se otočila.
" Máme ho!" zakřičel někdo jiný. A potom vypukl zmatek. Několik lidí někam odběhlo. Timer zmizel mezi stromy a Reit vydával rozkazy. Chvíli se nic nedělo a poté jsem uviděla postavy. Nevěděla jsem, zda jsou to naši nebo cizí skupina.
" Pohněte sebou!" zakřičel Reit už asi po třetí. Postavy mezi stromy si pospíšily. Tak jsem poznala, že to jsou naši. Jako první jsem rozeznala Timera. Držel provaz. Z druhé strany držel provaz nějaký kluk, kterého jsem neznala. Trochu v zadu šel jiný kluk. Myslím, že jeho jméno je Hirem. Před sebou držel nabitou pistoli a tiskl ji někomu k hlavě. Ten někdo byl svázaný provazy a přes hlavu měl přehozený pytel.
" Jak se jmenuješ?"zeptal se Reit sotva neznámého žduchli na zem.
" Co je ti potom!" odsekl.
" Na to, že ti jde o život, jsi dost drzý." Řekl s úšklebkem na obličeji.
" Mluvíš jako můj bratr." Odpověděl mu neznámý.
" Drž hubu! Kde máš zbytek skupiny?" pořád jsem nechápala, proč mu nesundají ten pytel z hlavy. Bylo to dost ujetý.
" Nemám skupinu. Jsem sám." Viděla jsem, jak se Reitovi napjali všechny svaly v těle. Byl opravdu vytočený. Nevěřil mu ani slovo. A já vlastně taky ne.
" Sundejte mu to." Pokynul lidem stojícím u neznámého. Několik z nich k němu přešlo a strhlo mu pytel z hlavy. Chtěla jsem se na něj podívat, ale zbytek naší skupiny se shromáždilo přede mě, takže jsem nic neviděla. Pouze slyšela.
" Reite?!" vykřikl něčí hlas. Zdál se mi povědomí, ale nemohla jsem si vzpomenout, odkud ho jen znám.
" Ty!" vykřikl Reit. A poté jsem už slyšela jenom výkřiky bolesti, nadávky, hekání a hlasy, snažící se souboj zastavit. Nevím, co přesně se tam stalo, ale určitě nic hezkého.
" Přestaň! Nech ho být, Reite." Řekl nějaký muž. Tohle je tak na nic! Neznám ničí jména! Nemůžu je prostě odšoupnout stranou! Nic nevidím! Nevím, kdo to tam je! A co když se Reitovi něco stalo?!Pleskla jsem se do hlavy a zakroutila s ní. Musím se nějak dostat dopředu. Musím!
" Víš kdo to je? Víš kdo to je?!" křičel téměř hystericky Reit.
" Nevím. Ty snad jo?" tenhle hlas jsem poznala. To mluvil Timer.
" Až moc dobře. Seznamte se. Tohle je můj bratříček. Ten podělaný, ulhaný hajzl!" uslyšela jsem hlasité křupnutí a další výkřiky. Tak dost! Jdu dopředu!Pomyslela jsem si a bez ohledu se prodrala mezi lidmi. Několik po mě hodilo naštvaný pohled a pár z nich mě dokonce žduchlo. Ale to bylo všechno. Když jsem se konečně dostala tak daleko, abych viděla, co se stalo, myslela jsem, že zemřu.
Divoce jsem začala vrtět hlavou. Ne.. Ne..Ne.. Tohle ne! Křičela jsem v mysli.Aniž bych si to uvědomila, začala jsem brečet. Ale nebyl to tichý pláč. Byl hlasitý. Nesnažila jsem se jej nijak uklidnit. Prostě jsem brečela. Mé nohy mě přestaly poslouchat. Sesunula jsem se k zemi a pokračovala v pláči.
" Arryn?" zeptal se onen hlas. Už jsem věděla, komu patří. Vzpomněla jsem si. Ale nehodlala si to připustit.
" Není to skutečné…Není to skutečné…" šeptala jsem potichu. Teď už u mě stál Reit a objímal mě okolo ramen.
" Co se stalo?" zeptal se. Rozzuřeně jsem se na něj podívala.
" Děláš si srandu?! Lepší otázku si položit nemohl?! Zeptej se svého bratra, co se stalo!" nasupeně jsem se postavila. Krátce jsem zavrávorala, ale naštěstí jsem rovnováhu zase chytla.
" Cože?" nechápal. Byla jsem tak zmatená. Měla jsem všechny pocity. Smutek. Zlost. Nenávist. Lásku. Ale zrovna v tu chvíli vyhrála zloba. Zastavila jsem se a otočila se na Reita. Se zaťatými pěstmi jsem řekla.
" To kvůli tvému bratrovi mě vyhodili!" zařvala jsem na něj a přešla ke klukovi, který měl u hlavy stále ještě pistoly. Se zhnusením jsem poklekla vedle něj a zašeptala.
" Víš, co mi řekl Josh, když jsem odcházela? Že kdyby bylo po jeho, zabil by mě. A víš co ti teď řeknu já? Kdyby bylo po mém, je tvůj mozek na protějším stromě." Po téhle větě jsem mu jednu vrazila do obličeje. S pocitem alespoň částečné úlevy jsem se postavila.

" Vítej zpátky, Dariene. Doufám, že brzo umřeš!" Smetla jsem si z nohou neexistující smítka a vydala se zpátky do tábora.
Calla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama