Jediná bez přání- 21. Kapitola

30. března 2014 v 11:45 |  Jediná bez přání
Ahojky. Ach ano. Já tak strašně ráda porušuji pravidla. :DD Ne, dělám si srandu. Vím, že jsem psala, že je téměř pravidlem, že u babičky nic nenapíšu, ale zrovna teď jsem dostala úžasný nápad a musel ajsem ho chytit. Takže.. Je tady další kapitola JbP. Ještě teď jdu napsat další kapitolu. Dokud ještě mám ten nápad čerstvě v hlavě. :D

PS: Doufám, že mě nezabijete za novou postavu.
PS2: Doufám, že mě nezabijete za ten konec.
PS3: Doufám, že mě nezabijete za to, že je to tak supermegaultra krátký. :DDD
Více v celém článku.



21. Kapitola
Seděla jsem opřená o jeden velký strom. Hlavu jsem měla složenou v dlaních a nechápavě vrtěla hlavou.
" Moje vina.. Je to moje vina…" šeptala jsem stále dokola a dokola. Reit, který seděl vedle mě objal a zašeptal.
" To není pravda. Nikdo za to nemůže." Setřásla jsem jeho ruku ze svých ramen a stoupla si. Tvrdě jsem si setřela slzy z tváře a rozhodila rukama. Byli jsme tady už více než hodinu a já se v duchu celou tu dobu ptala na jednu otázku. A už jsem ji v sobě nedokázala více zadržovat.
" Proč jste ho nezachránili?!" zařvala jsem z ničeho nic. Všichni se na mě nechápavě podívali.
"Cože?" promluvil Daser.
" Proč jste si nepřáli jeho život? Copak by to byl tak strašné?!" křičela jsem.
" Teď si z nás děláš srandu, že?" odpověděl klidným hlasem Daser.
" Myslíš si, že bych si v téhle situaci dělala z někoho srandu, sakra?!" vedle mě se postavil Reit a téměř zděšeným hlasme se zeptal.
" Arryn, řekni mi, že víš, proč si nemůžeme nic přát." Zamračila jsem se na něj. To ze mě chce udělat debila nebo co?! Byla jsem opravdu naštvaná, ale po chvíli jsem si za tuhle myšlenku chtěla dát facku.
" Jasně že to vím. Je to proti přírodě. Není to správné." V tu chvíli jako by někdo vypnul rádio. Všechny okolní zvuky utichly a pohledy lidí se do mě nevěřícně zavrtaly.
" Ne, Arryn. Tohle není ten důvod." Šeptl Reit. Vytřeštila jsem na něj oči.
" Není? A co je ten důvod?" Reit otevřel pusu a chtěl něco říct, ale Daser jej předběhl.
" Ještě předtím, než ti všechno tohle vysvětlím, chci, abys věděla, že Chrise už jsme zachránit nemohli. I kdybychom si přáli, aby přežil, nefungovalo by to."
" A to víš jak?" otázala jsem se ho.
" Zažil jsem to. Mého bratra napadlo jedno z těch monster. Měl rozkousanou celou nohu, umíral. A má matka si přála, aby přežil. O den později bratr zemřel." Jeho hlas byl prosycený smutkem, až mi z toho vyhrkly nové slzy.
" To je mi líto." Zašeptala jsem s pohledem sklopeným k zemi.
" Jo. Mě taky. Ale abych se vrátil k tomu, proč si nemůžeme nic přát. Je to celkem jednoduché. Všechno na světě má nějakou svou omezenou dobu. Takovou minimální trvanlivost. A DRE není výjimka. Každé přání si na tobě vybírá nějakou daň. V tomhle případě tě tvoje přání zabije. Když je to nějaká malá věc, např. mobil, televize, tablet a tak dále, zemřeš asi po deseti, dvanácti letech. Když jsou to věci větší, ale neškodné, např. auto, dům, zahrada atd. zemřeš za osm, devět let. Když je to něco velkého a ničivého, jako např. tanky, zbraně a já nevím co všechno ještě, zemřeš do šesti let. Potom jsou přání, která změní celou tvou podstatu. Proměníš se na jedno z těch monster. A je jedno, jestli je to čarodějka, vlkodlak, upír nebo něco, co je prostě a jednoduše výplod fantazie. Změní tě to. A taky zabije. Do tří let jsi mrtvá. Ale úplně nejhorší jsou přání, která si zahrávají se smrtí. Když si přeješ nesmrtelnost, uzdravení nebo naopak nemoc… Nesplní se ti to. Jen tě t do roka zabije." Když to Daser dořekl, měla jsem pocit, že mi vybouchne hlava. Tolik informací.. Bylo jich strašně moc a já nevěděla, jak je zpracovat.
" Aha." Vyšlo ze mě. Všichni byli zticha a nakonec se Trai rozesmál. Stočila jsem na něj svůj pohled a zakroutila hlavou.
" On tady něco deset minut vysvětluje a ty řekneš: Aha. Mám dost." Začala jsem se smát společně sním a nakonec se přidali i všichni ostatní. Byla to úleva, zasmát se. Nemyslet na Chrise a prostě se jen…smát.
Už jsme byli zase na cestě. Procházeli jsme hustým lesem, kde neprosvítalo téměř žádné slunce. Byla tady zima a já se v krátkém rukávě a kalhotách třepala.
" Na." Řekl Reit a vysvlékl si svou mikinu, kterou měl celou tu dobu okolo pasu. Sice jsem měla v batohu i své oblečení, ale jak jsem zjistila, zrovna mikina mi byla malá.
" Děkuju." Odpověděla jsem zamuchlaná do Reitovi mikiny. Široce se usmál a přitáhl si mě k sobě. Přitulila jsem se k němu a takhle jsme pokračovali nějaký kus cesty. Šli bychom ještě déle, ale zastavil nás nějaký šramot.
" Co to bylo?" zeptala se Klerisa. Pokrčila jsem rameny a přiložila si prst ke rtům. Všichni přikývli. Potichu jsme stáli uprostřed lesa a čekali, kdo nebo co se objeví. Praskání větviček se blížilo. Každou sekundou jsem ten zvuk slyšela blíž a blíž. Křup. Křup. Tělem mi projela husí kůže. A poté jsem na svých zádech ucítila něčí pohled. Pomalu jsem se otočila a před mýma očima stála…
"M.. M.." chtěla jsem křičet. Chtěla jsem se smát. Ale zmohla jsem se jen na hlasité vzlyknutí. Chtěla jsem se rozběhnout a obejmout ji, ale jakmile jsem udělala jeden krok, podlomila se mi kolena a já se skácela k zemi. To poslední co jsem viděla, byli hnědé oči sklánějící se nad mou tváří.

Tak co na to říkáte? :D
Calla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 30. března 2014 v 14:48 | Reagovat

PS - To ne :-D  :-D  :-D
PS2 - tak to tě teda zabiju, co si to dovoluješ..?? :-D  :-D  :-D Koukej pohnout z další :-)  :-)
PS3 - je to krátký.... a to hodně, takže jo zabiju tě :-D  :-D
Kapitola byla skvělá :-D  :-D

2 Calla Calla | Web | 30. března 2014 v 15:09 | Reagovat

[1]:  Děkuji a další kapitolu zrovna píšu, takže by se tady mohla objevit zítra. :) :D

3 Rexxanna Rexxanna | E-mail | Web | 30. března 2014 v 16:52 | Reagovat

No je to super... Zabíjet tě nebudu... :D A musím si to přečíst od začátku nebo budu total mimo... :D

4 Ami Ami | E-mail | Web | 30. března 2014 v 17:28 | Reagovat

Mia? Že bych se trefila? Asi ne :-D
Je to nádherný a nebudu tě zabíjet, nemám proč :-D Těším se na další :-)

5 Calla Calla | Web | 30. března 2014 v 17:47 | Reagovat

[4]:  Nebudu ani potvrzovat ani vyvracet. :DD A jinak díky. :)

6 Ami Ami | E-mail | Web | 30. března 2014 v 17:57 | Reagovat

[5]: No toto! Tak jo! Já to vydržím! Doufám :D

7 blogctvrteholky blogctvrteholky | 30. března 2014 v 19:34 | Reagovat

Jestli je to ta osoba, co si myslím, tak to bude boží!:D Jinak je to boží  kapitola a i na mě je těch informací dost. Vůbec jsem netušila, že přání zabijí. To je prostě hustý! :-) Rychle další kapitolu, chci vědět, kdo je ta osoba...

8 Calla Calla | Web | 30. března 2014 v 21:23 | Reagovat

[7]:  No.. Já doufám, že tě to nezklame. :D

9 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. března 2014 v 21:56 | Reagovat

Tak toto bylo něco naprosto úžasného. Jedna z tvých nejlepších kapitol vůbec, opravdu. A to si myslím, že jsem dost náročná čtenářka.
Opravdu bych si přála to umět. Psát jako ty. Vůbec mi nevadilo, že to bylo tak krátké, naopak. Máš úžasné nápady i myšlenky. Jsem moc zvědavá, jak to dopadne.
Měla bych snad jednu jednu maličkou výtku- nevím, jestli sis toho všimla, ale nesedí mi moc charaktery postav. V  předchozích kapitolách měly trochu jiné styly vyjadřování. Ale to zase tak moc nevadilo.
Každopádně, jen tak dál! Opravdu tě obdivuji...

10 Calla Calla | Web | 31. března 2014 v 6:32 | Reagovat

[9]:  Moc děkuji a ano, už jsem si toho taky všimla. Arryn byla dle mě více drsná a Reit více odtažitý.. :D U Reita se to mělo stát. Chtěla jsem, aby byl milejší a.. zamilovaný. :D Ale u Arryn.. Zkusím to napravit. :D

11 Ilía Ilía | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 13:14 | Reagovat

Jestli je to ten, kdo si myslím, že to je, tak ti to všechno odpouštím :DDDD :DDDD

12 Calla Calla | Web | 1. dubna 2014 v 16:53 | Reagovat

[11]:   Jestli to je ten, kdo si myslíš, že to je se dozvíš v další kapitole, která už je na blogu. :D

13 Scriptie Scriptie | Web | 2. dubna 2014 v 16:41 | Reagovat

Pořád jsem naštvaná kvůli Chrisovi, nezapomínej. Ale jinak byla kapitolka skvělá, i když souhlasím, že krátká. Ale neboj, zabíjet tě nebudu. To bych pak neměla pokračování téhle povídky a to by mi vadilo. :-D
No nic. Letím na další.

14 Calla Calla | Web | 2. dubna 2014 v 17:03 | Reagovat

[13]:  Neboj nezapomínám a jinak díky :) :D

15 Violett Violett | Web | 5. dubna 2014 v 16:43 | Reagovat

Jsem opět pozadu a mě to deprimuje :D Moc pěkné, ale mám chut tě zabít za ten konec,takže jdu číst dál :D

16 Calla Calla | Web | 5. dubna 2014 v 16:53 | Reagovat

[15]:  :D Díky. :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama