Moonlight- 8. Kapitola

25. března 2014 v 20:30 |  Moonlight


8. Kapitola
"Bože, to byla dneska nuda." Vzdychla znuděně Amy zrovna, když jsme stáli ve frontě na oběd.
"No, zrovna nuda bych tomu neříkala. To s tím Nickem mi zase jako taková velká nuda nepřipadalo. Bylo to spíš hrozný." Podívala jsem se vzhůru a Amy jen pokrčila rameny.
"Myslíš, že Kate a Cortney už budou u stolu?" zeptala jsem se a Amy se vyklonila z řady aby viděla na náš stůl. Okamžitě se zařadila zpátky a celá ztuhla.
"Amy co se stalo?" položila jsem ji ruku na rameno a pátravě jsem se ji podávala do očí.
"Nic." Vykřikla
"Aha. Nic. A proto jsi ztuhlá jako kámen že?"
"To.. To nic.. Nic to není. Jen taková hloupost."
"Vážně? Takže nebude vůbec vadit, když se vykloním z řady a kouknu se, co jsi viděla v jídelně že?" Už jsem se nakláněla a chtěla vyjít jednou nohou ven z řady, ale Amy mě strhla zpátky a s přehnanou veselostí řekla
"Vážně. Nic tam není." Usmála se na mně a tak jsem se ještě víc utvrdila v tom, že mi něco tají. Nedbala jsem na to, že po mě Amy hází prosebný pohled, ať se nedívám do jídelny. Stejně jsem se tak koukla.
"Cože!?" vykřikla jsem, až se na mě učitelka která měla dozor káravě podívala. Zařadila jsem se zpátky do řady a znovu a hodně důrazně jsem potichu řekla
"Amy dělá si ze mě srandu? Ty mi řekneš, že to nic není? Vždyť ten magor, kterého nenávidím, sedí u našeho stolu. A jak se zdá Katy ani Cortney to nevadí!" Byla jsem vážně naštvaná. Jak si může jenom dovolit takhle mi lhát? Tohle vážně přehnala.
"Susan. Prostě si sedneme k jinému stolu. Ty s tím naděláš." Podívala jsem se na ni jako by byla malé dítě, které vůbec nic nechápe. A jak se jsem poznala z jejího pohledu ona to vážně nepochopila.
"Amy tady nejde o to, že si sedl k našemu stolu." Musela jsem se ironicky zasmát nad tím, že to zřejmě nechápe.
"A o co teda jde?" Viděla jsem že Amy to v hlavě šrotuje jak se ze všech sil snaží zjistit co jsem tím vším myslela. Nepřijde na to. Ne pokud ji k tomu někdo nepomůže. A ten někdo budu já.
"Jde o to, že Nick dělá všechno pro to, aby mně naštval. Nebo hůř…Aby mně získal zpátky." Panebože. Teprve teď mi to došlo. Nic z toho není náhoda. Náhody neexistují. On se ke mně chce vrátit. Ale proč? Vždyť jsem mu tolik ublížila. Zlomila jsem mu srdce a očernila jeho pověst, i když mi většina bytostí nevěří. Tak proč? Proč by se ke mně vracel? Nechápu to. Vážně to nechápu.
"Susan? Halo? Jsi tady semnou?" vytrhla mě ze zamyšlení Amy
"Jo. Promiň. Jen.. Nad něčím jsem se zamyslela.
"To nevadí. Ptala jsem se tě, jestli si teda sedneme k jinému stolu?"
"Jo. Nemám náladu na ty jeho blbé keci o kterých si myslí, že jsou vtipné." Ušklíbla jsem se zrovna ve chvíli, kdy mi kuchařka nandávala jídlo. Tím pádem to vypadalo, že se zhnusuji nad obědem a tak jsem od kuchařky schytala velmi nepříjemný pohled.
Zrovna jsme se s Amy usazovali ke stolu, když se za mými zády ozvalo tiché zašeptání "Dlouho jsme se neviděli co?" zasmál se ten hlas. Rychle jsem se otočila a čekala jsem, že tam uvidím stát Nicka ale místo toho se na mě šibalsky usmíval Matthew.
"Ty blbče!" praštila jsem ho po ramenu a jeho obličej se pokřivil v ironickém breku.
"Proč mě biješ?" zeptal se a přitom se dál smál.
"Protože mě strašíš!" Usmála jsem se a pohled na něj mě zahříval u srdce.
"Můžu si přisednout?" zeptal se a podíval se přitom na Amy. Jako by ho zrovna ona dokázala odmítnout.
"Jasně." Přikývla a Matthew si sedl vedle mě.
"Tak. Jak to že nesedíte u vašeho stolu? To vás z tama vyhodily nebo co."
"I tak by se to dalo říct." Otočila jsem se, abych viděla na náš oblíbený stůl. Katy s Cortney se rozplývali nad Nickem který si pozornost zřejmě pořádně užíval. Matthew se tak též otočil a hned co zaměřil Nicka podíval se ne mně s lítostí v očích. Smutně se usmál a objal mně kolem ramen a já se přitiskla k jeho teplé hrudi.
"Ojaj.Nemohli byste si to nechat na odpoledne. To vaše mazlení vidět nemusím." Zhnusila se Amy a tak jsem se zasmála a shodila Matthewovi ruku dolů. No moc mi to nepomohlo, protože Matthew svou ruku posunul na moji nohu.
"Hej!" zašeptala jsem a sundala jsem mu ruku z mého kolene.
"No co. Za ramena tě držet nesmím a pod stůl Amy nevidí." Usmál se a já se začala smát. Pod stolem jsme se chytli za ruce jako správný pár. Bohužel to neuniklo jednomu hodně nepříjemnému pohledu. Cítila jsem ho na své kůži. Byl to pohled plný nenávisti a zhnusení. Takoví, který dokázal vytvořit pouze jeden člověk. Nick.
Ani jsem se nemusela otáčet ale i tak jsem to udělala. Pohlédla jsem ke stolu, kde ještě před chvíli Nick seděl a uviděla jen prázdnou, odstrčenou židly.Skvěle. Takže teď ví, že chodím s člověkem. Jestli to někomu řekne, budu pěkně v háji.
"Ehhm.. Promiňte, ale já už budu muset jít." Pomalu jsem se začala zvedat ze židle, ale Matthew mě stáhl zpátky a zeptal se
"Kam jdeš? Vždyť teď máme volnou hodinu."
"Já.. Musím se ještě naučit na příroďák tak zatím ahoj." Vlepila jsem Matthewovi rychlou pusu a Amy jsem zamávala. Naklonila hlavu na stranu a absolutně nechápala, co se teď stalo. Matthew jen pokrčil rameny a dál jedl svůj oběd.
"Nicku!" zařvala jsem, když jsem ho uviděla scházet ze schodů, které vedly na školní dvůr. Nick se zastavil a otočil se na mně. Málem jsem spadla na zadek, protože místo krásný tmavých očí byli černé oči. Byli tak černé že i noc bez hvězd a bez jakéhokoli světla byla proti nim úplné poledne. Nemohla jsem se nadechnout. Věděla jsem že pokud má jakýkoliv padlí anděl tyhle oči nevěstí to vůbec nic dobrého.
"Ale ale. To je mi překvapení. Naše milovnice lidí. Nebo bych spíše měl říct milovnice Matthewa?"
"Nicku já."Nenechal mě tu větu ani doříct. Jedním velkým krokem byl u mně. Žádný smrtelník by za tak krátkou dobu nebyl schopný ujít takovou vzdálenost. Chytil mně za ruku a sevřel moje zápěstí tak silně, až jsem cítila, jak mi do něj pomalu přestává proudit krev.
"Nicku pusť mně!" zavřískala jsem, ale Nick dělal jako by mně neslyšel.
"Vidím, že umíš hodně rychle měnit vkus že?" chtěla jsem něco říct, ale nedal mi šanci
"Když jsi byla semnou byla jsi ráda, že mám tak temné oči. Vždycky jsi říkala, jak jsou krásné." Usmál se a mně začalo být špatně. Sotva jsem se zmohla na větu
"Když jsem byla s tebou byla jsem hloupá a naivní. Nechápu, že jsem se s tebou vůbec zahazovala." Hnusil se mi. A to čím dál víc.
"Vážně?" řekl hrubým hlasem a přitáhl si mě ještě víc k tělu. Bránila jsem se, ale proti jeho síle jsem toho zmohla málo.Kdyby jsme byli v našem světě už by byl dávno mrtví nebo alespoň zraněný protože bych už byla jako vlk. Ale tady…
"Nicku ty víš, proč jsem tě nechala. Víš to, ale nechceš si to připustit." Řekla jsem sotva srozumitelně. Moje ruka už pomalu začínala být modrá, ale Nick si toho nevšímal.
"Vlastně.. Ne Susan nemáš pravdu. Já nevím, proč jsi mně nechala. Nikdy jsem to nepochopil."
"Když nepočítám to, že ses přidal k temné straně?" ironicky jsem se zasmála a Nick se na mě podíval tak jako silný, dokonalý pták, který má svou kořist chycenou ve svých drápech. No tak to se přepočítal
"Chceš slyšet praví důvod, proč jsem tě nechala?" Věděla jsem, že přikývne. A taky přesně to udělal.
"Dobře." Řekla jsem
"Praví důvod, proč jsem tě nechala, proč jsem ti zlomila srdce a proč si musel nejméně pět let trpět ztrátou je jednoduchý. Já jsem tě NIKDY doopravdy NEMILOVALA!" Tuhle poslední větu jsem zařvala tak silně, že to musel slyšet každý, kdo se nacházel v okruhu 500 metrů. Tohle už Nick nevydržel. Všechny jeho svaly v těle se napjali a on semnou mrštil o zeď která byla naproti.
"Takže mi říkáš že ty dva roky nebo jak dlouho jsme spolu byli byla jenom blbá přetvářka?!" pomalu se blížil ke mně. Z hlavy mi pomalu stékal potůček krve. Byl teplý a červený. Já nemám ráda červenou. Nevšímala jsem si toho. Moje ruka už opět nabrala normální barvu, ale za necelých 10 vteřin byla celá červená od mojí krve.
"Ano Nicku. Byla to jen přetvářka. A víš co? Jsem ráda, že jsem to jenom hrála. Protože kdybych se opravdu zamilovala, byla by to mnohem větší bolest dozvědět se, že ses přidal k temné straně." Chtěla jsem se postavit, ale Nick mě skopl zpátky na zem.
"Tak teď ti něco řeknu já zlatíčko." Zašklebila jsem se a vypadalo to, že Nickovi to udělalo dobře.
"Já poznám, když někdo lže. Právě teď mi lžeš ty! Tvrdíš mi, že jsi mě nemilovala, ale já vím, že to není pravda!"
"Vážně? Takže ty dokážeš vycítit moje pocity nebo co?" začínala jsem být hodně ale opravdu hodně naštvaná. Umím udržet klid. To ano. Ale tohle bylo příliš i na mně.
"Ale Susan nebuď hloupá. Je jasný že to nedokážu. Ale když jsme ještě byli spolu tak v každém polibku byla touha. A nebyla to předstíraná touha. Byla opravdová. Milující. Byl to pocit, kdy jsi mi chtěla všechno dát. Takže pokud mi tvrdíš, že jsi to všechno hrála tak ti NEVĚŘÍM." Poslední slovo mi zašeptal do ucha a pak…zmizel. Jako by se propadl. No zrovna tohle by se hodilo, protože se mohl propadnout k tomu jeho zatracenému pánovi podsvětí. Jak já ho nesnáším.
Do té doby jsem si ani neuvědomila, že jsem pořád ve škole. Nick zřejmě použil ochranné kouzlo. To je kouzlo, které dokáží vyčarovat pouze padlí a normální andělé. To kouzlo ochrání všechny, které chce dotyčný čaroděj ochránit před zraky ostatních bytostí a lidí. Zřejmě proto nás nikdo neviděl. Ale teď…Když Nick zmizel jsem se objevila zpátky ve školní chodbě. Po hlavě mi stékal pramen krve a zeď o kterou jsem byla opřená vypadala jako by do ní narazil vlak.
"Panebože!" slyšela jsem někoho vykřiknout. Myslím, že to byla Amy.
"Tak jí někdo pomocte ne?!" zařval někdo další. Pak jsem na sobě cítila pohledy mnoha očí, ale nic jsem neviděla. Věděla jsem že za chvíli ztratím vědomí, ale chtěla jsem zůstat vzhůru. Ale nešlo to. Moje oči už se pomalu zavíraly. Hlava mi příšerně třeštila a v uších jsem místo hlasů ostatní lidí, kteří se seběhli, slyšela příšerný hukot. Jako kdyby mi v hlavě jezdil vlak a jeho hukot mi zněl v uších. Byla to příšerná bolest. Kdy jsem se hádala s Nickem ani mi nedošlo že to tak bolí, protože jsem v sobě měla hodně adrenalinu, který tu bolest zmírnil. Bohužel.. Nic netrvá věčně. Poslední co jsem přes hukot v uších slyšela byl Matthew který mi říkal

"Susan musíš zůstat vzhůru. Susan!" A to bylo poslední, co jsem slyšela před tím, než jsem ztratila vědomí.

Calla
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama