Otrokyně měsíce- 19. Kapitola

30. května 2014 v 12:00 | Callia |  Otrokyně měsíce
Ahojky. Zase a opět další článek! Hu hu! :D
Je přednastavený, ale to vůbec nevadí. V tuto dobu jsem už zřejmě doma(nebo možná ne.... Nevím) jelikož máme dneska hec olympidu, takže máme zkrácený den. :D Ale to je vedlejší.
Tuhle kapitolu jsem psala já a no... mám z ní smíšené pocity. :D Ten konec... Hmm...Romantika! :D
Co jsem chtěla hlavně napsat je to, že kdo si nevšiml, pod tímto článkem je taková... jakoby bonusová kapitola k Otrokyni. ADAM VS LUKAS
Ne... Opravdu to není nijak brutální a ani tam není bitka. :D
Jinak si užijte kapitolu. :)
Více v celém článku.



19. Kapitola
Zírala jsem na okno, kterým před malou chvílí vyskočil Lukas. I když jsem už věřila tomu, co mi Adam a ostatní pověděli, byl to pořádný šok vidět někoho, jak se mění na vlka. Moje pootevřená ústa a výraz v očích musel napovídat, že tohle jsem nečekala, protože Adam se ke mně opatrně přiblížil.
" Je to zvláštní, že? Takhle to vidět." Zavrtěla jsem hlavou.
" Zvláštní? Já bych neřekla, že to bylo zvláštní. Tohle bylo… Sakra! Vždyť se proměnil! Přímo tady! A vyskočil ven! Kam vůbec běžel?" někde uvnitř sebe jsem to tušila. Věděla jsem, že to má co dočinění s tou vůní. Máta a vanilka. Teď už jsem ji téměř necítila. Jen když jsem se začala opravdu soustředit, zachytila jsem lehounký náznak toho, že tady kdy něco vonělo.
" Myslím… " odmlčel se Adam. " že běžel za tím, kdo tě proměnil." Další šok. Povytáhla jsem obočí a zírala na něj.
" Cože? Vždyť já ale nevím, kdo mě proměnil. Neřekla jsem mu žádné jméno. Tak jak…" nedořekla jsem to, jelikož mi skočil do řeči.
" Ty možná ne, ale Lukas to zřejmě ví." Začínala jsem být čím dál více zmatená.
" Adame, já to nechápu. Jak to… Jak to může vědět? A co ta vůně?" Posmutněle se na mě usmál. Sedla jsem si do pohovky a on si přisel kousek ode mě.
" Lukas ví téměř o všech vlkodlacích, kteří se tady okolo pohybují. Není divu, že má nějaké podezřelé…" přestal mluvit. Ústa stáhl do tenké linky a očima zkoumal mou tvář, jakoby hledal náznak toho, že příští zprávu už neunesu. A měl pravdu. Neunesla.
" A ta vůně… Já ji sice necítil, ale myslím si… mám pocit…" zase se odmlčel. " Ten vlk byl zřejmě tady. Poblíž domu. Hledal tě Jaine. A teď už tě našel." V tu chvíli jakoby se mi propadla země pod nohami. Z okrajů místnosti se ke mně hnala temnota. Pohovka se pod mou váhou začala propadat hlouběji a hlouběji a moje hlava třeštila. Chtěla jsem říct, že je mi nějak špatně, ale jediné, co jsem zvládla, bylo otevřít pusu. A potom nic. Jenom černo.
Opatrně jsem zamrkala očima. Ležela jsem na posteli. V pokoji. Pokusila jsem si sednout, ale moc se to nevydařilo a tak jsem raději zůstala položená na zádech.
" Jaine, jsi v pořádku?" zeptal se mě známý hlas. Zamračila jsem se a rozhlížela se po pokoji. V jeho rohu postával Adam, na tváři ustaraný výraz.
" Co se stalo?" odpověděla jsem otázkou. Zavrtěl hlavou a v očích se mu zračila omluva.
" Omdlela jsi." Řekl a přešel k mé posteli blíž. Chvíli jsem lovila v paměti, proč že jsem to sebou vlastně sekla. A ne a ne si vzpomenout.
" A proč?" zeptala jsem se. Adam se na mě nechápavě zadíval. Jeho pocity se strašně rychle měnily. S ustaranosti, přes omluvu až po zmatenost.
" Ty si to nepamatuješ? Lukas se proměnil a vyskočil oknem. Zřejmě běžel za tím, kdo tě proměnil, protože ucítil nějaký pach." Máta a vanilka. Vytanulo mi v mysli a okamžitě, jako když zapnete zrychlený film, mi naskákaly všechny vzpomínky. 3. Podmínka. Rozhovor. Vůně. Proměna. Všechno bylo zpátky a moje hlava už zase protestovala. Ta nesnesitelná bolest se vrátila taky. Rukama jsem se chytila za hlavu a schovala ji mezi kolena.
" Mám pocit, že mi exploduje mozek." Šeptla jsem s hlavou skloněnou. Adam si zřejmě přisedl na postel, protože jsem cítil, jak se matrace pod něčí váhou prohnula.
" Je mi to líto, Jaine. Musíš vydržet. Ani ne tři dny a bude to lepší. Uvidíš." Nebude to lepší. Za tři dny se proměním. Bude ze mě právoplatná zrůda. Monstrum.
" Já mám strach." Zašeptám. Adam si přisedne blíž a zadívá se mi do očí. Ruku mi dá za záda a začne mě po nich hladit.
" Nemusíš se bát. Poprvé to sice bývá více nepříjemné, ale zbavíš se veškeré bolesti. A netrvá to dlouho. Alespoň ne tak dlouho, jak by sis…" zavrtím hlavou.
" Tohohle se nebojím. Bojím se toho, že až se proměním… Už to nebudu já. Změním se." Povytáhne koutky úst.
" Jaine, nezměníš se. Budeš pořád ta krásná, úžasná a milá dívka, jakou jsi teď."
" Myslíš?" zeptám se a zadívám se mu do očí. Jsou v nich jakési jiskřičky. Plamínky, poskakující v téměř šedých očích.

" Já to vím." Odpoví sotva slyšitelným hlasem a aniž bych stihla cokoliv říct, cítím jeho měkké rty na svých. První polibek jako by byl spíše lehkým ochutnáním. Nevyslovenou otázkou. Časem, kdy jsem mohla ucuknout. Ale já to neudělala. Neuhnula jsem. Nechala jsem se pomalu spalovat jeho žárem. Ohněm, který se mi pomalu rozhoříval v nitru. A za chvíli už nebyly žádné problémy. Žádná bolest hlavy ani změna. Byla jsem jen já a on. Bylo pouze tady a teď.

Tak co na to říkáte? :D
Callia

Předchozí kapitola: Abigail (18. Kapitola)
Tato kapitola: Callia (19. Kapitola)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mayline Mayline | Web | 30. května 2014 v 13:20 | Reagovat

Uuu romantika!!! Moc hezky podaná....Adam se mi líbí víc a víc..! :D Boží! :D

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. května 2014 v 13:32 | Reagovat

Nádherná, dojemná kapitola. Myslím, že se ti opravdu povedla. Adam mi je čím dál tím sympatičtější. Mám ráda  i Jaine, ale přece jen...na Adama nemá.
Každopádně, jen tak dále! Nesmírně ráda čtu tvé příběhy...

3 Callia Callia | Web | 30. května 2014 v 14:25 | Reagovat

[1]:  Děkuju.  :D

[2]:  Moc díky. Já tvé příběhy mám také strašně ráda. :)

4 Kačíí Kačíí | Web | 30. května 2014 v 15:49 | Reagovat

Adam ♥♥♥♥♥♥♥♥ Ok. Stop. :D :D
Nádherná kapitola, miluju romantiku :-)  :-)

5 Callia Callia | Web | 30. května 2014 v 15:54 | Reagovat

[4]:  :D Děkuji. :D

6 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 30. května 2014 v 19:13 | Reagovat

skvělá kapitolka! ;)

7 Callia Callia | Web | 30. května 2014 v 19:16 | Reagovat

[6]:  Díky. :)

8 Zoe Haak Zoe Haak | Web | 30. května 2014 v 20:06 | Reagovat

Ach... ten Adam.....
Ehm.. co to do mě vjelo?
Normálně nemám ráda romantiky, ale toto je vyjímka, která potvrzuje pravidlo. :D  :D

9 Callia Callia | Web | 30. května 2014 v 20:15 | Reagovat

[8]:  Moc díky. :) A jsem ráda, že zrovna tahle povídka je výjimka. :D

10 Eliza Eliza | Web | 31. května 2014 v 22:18 | Reagovat

Lukas je muž činu a Adam sladký utěšovatel :D Jáj :D Kapitola se mi moc líbila, hlavně teda Adam, prostě člověk ho nemůže nemít rád. Jsem zvědavá, co se z toho ještě vyvine, jsem v očekávání velkých věcí! :D

11 Callia Callia | Web | 1. června 2014 v 9:16 | Reagovat

[10]:  tak to děkuju :33 já sama jsem zvědavá jak to Abigail napíše dál :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama